Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

BSen se mi D7zdál, že D#nemoh' jsem už Fdál,
Bhlava se mi D7točila D#a já se jen Fsmál,
Gsmál jsem se D7životu, D#co jsem dosud Fžil,
G#jindy než D#ve snu bych Fna něj nemysBlil.
BNarodil D7jsem se v D#zaprášenym Fdomu,
Bnevim už D7kdy a D#ani nevim Fkomu,
Gsotva jsem se D7rozkoukal, D#už jsem šel na Fpole,
Bčesal jsem D7bavlnu D#pořád v jednom FkoBle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: